Žofie: matka Františka Josefa I.: tajná císařovna - Gerd Holler

Žofie: matka Františka Josefa I.: tajná císařovna - Gerd Holler

Nakladatelské údaje: Praha: Brána, 1997

Rozsah: 325 s.

Anotace:

Tato kniha pojednává o vrcholech a propadech inteligentní, energické ženy, která našla své nejvyšší naplnění ve skvělém "císaři, jeho seslal svým národům Bůh". Hovoří o jejích zklamáních manželky, o jejích zdravotních problémech, o smutných událostech, které prožila v rodině, o jejím trvalém sporu s nezralou snachou, ale také o její nesmírné vůli nespustit z očí velký cíl udržení vážnosti monarchie před celým světem. Politické i osobní porážky, jichž nebyla ušetřena, nezviklaly její víru v Boha a v poslání Rakouska. Teprve nesmyslná smrt druhorozeného syna Ferdinanda Maxe, který byl zastřelen v dalekém Mexiku, ji zbavila energie. Rezignovala a vzdala se svého postavení jednotícího prvku v rodině. Když zemřela, domnívali se mnozí, že zemřela "jejich tajná císařovna". Zbyl tu osamělý, uzavřený a nepřístupný syn, který ve své matce ztratil nejvěrnější a jedinou důvěrnici.

Hodnocení:

7/10

Komentář k hodnocení:

Tuto knihu je poněkud složité hodnotit, neboť se v ní snoubí úžasný talent autora převyprávět vám historii s poněkud zastaralejšími informacemi. Začněme tedy pozitivy, protože značně převažují nad nějakým tím nedostatkem. Kniha jako taková je jediným životopisem arcivévodkyně Žofie Bavorské, která se vzdala možností stát se císařovnou ve prospěch svého nejstaršího syna. Je poněkud staršího data, ale informace jsou do určité chvíle v podstatě bez nějakých větších problémů. Sem tam vás zarazí, když autor tvrdí, že nebude příliš čerpat z Žofiiných deníků, ačkoli je cituje poměrně často. Problém nastává přibližně od 50. let 19. století, protože v této době se v životě císaře Františka Josefa I. objevu Sisi. A zde jsou první rozpory, které jsou dnes již uvedeny na pravou míru – jedná se především o vztah tchyně a snachy. Dnes již můžeme říci, že arcivévodkyně Žofie nebyla „zlá žena“ a císařovna Alžběta „nevinná oběť“, ale že tento vztah byl zkrátka oboustranně nepochopen. Obě ženy se snažily vyjít si vstříc, ale bránily jim v tom jejich rozdílné povahy. Těžko také můžeme souhlasit s tvrzením, že pro císaře byla přednostně vybrána Alžbětina sestra Helena, to už je také překonáno mnoha historiky. Na druhou stranu nám autor ukazuje vliv arcivévodkyně v revolučním období 1848/1849. Nepochybně ovlivňovala osobnosti této doby, včetně císaře, ačkoli se to historikové snaží vyvracet. Naopak Gerd Holler arcivévodkyni usvědčuje. Dalším pozitivem je úplně jiný pohled na císaře Františka Josefa I., ačkoli to může mnoha lidem připadat jako negativní bod knihy. Nicméně každý, kdo se o tohoto monarchu zajímá, by měl hledat i literaturu, která jej usvědčuje, že to nebyl vždy císař míru – především v mladických letech toto můžeme říci s jistotou, a tato kniha to dokazuje. Takže jiný pohled na často zbožňovaného císaře také přijde vhod. A teď k negativům, kterých je, až na pár výše zmíněných, minimum. Nevyhovovalo nám členění, které bylo dosti chabé. Kniha se dělí do 6 kapitol a to je vše – žádné podkapitoly ani častější členění textu. Také nás mrzelo množství překlepů, což někdy může čtenáře i zmást. Každopádně na svůj věk (a nutno podotknout, že každá kniha jednou zestárne a přestane být aktuální) je to dílo velmi povedené a z pohledu čtenáře-objevitele dosti přínosné. Jednoznačně doporučujeme k pozornosti.