Šofér, který změnil dějiny: Za volantem vstříc atentátu v Sarajevu - Jiří Skoupý

Šofér, který změnil dějiny: Za volantem vstříc atentátu v Sarajevu - Jiří Skoupý

Nakladatelské údaje: Praha: Mladá fronta, 2017

Rozsah: 206 s.

Anotace:

Říkává se, že každá generace by si měla pro sebe znovu nalézt a opětovně zpracovat všechny zásadní události světové historie. Může se to týkat i tak známé a mnoha historiky dopodrobna zpracované události, jakou je atentát na následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda rakouského-d‘Este a jeho ženu Žofii, vévodkyni z Hohenbergu, dne 28. června 1914 v Sarajevu. Tato kniha představuje pokus o interpretaci sarajevských událostí přímo očima jejích hlavních aktérů: moravského šlechtice, velkostatkáře a majitele zámku ve Velkém Meziříčí, doktora práv Františka Alfréda Marii hraběte Harracha a jeho tehdejšího zaměstnance, českého řidiče Leopolda Lojky, společně s vylíčením jejich pestrých životních osudů. Otevření a vytěžení některých dosud neznámých archivních pramenů je nyní na místě i z toho důvodu, že jsme si v roce 2014 připomněli právě sté výročí sarajevského atentátu.

Není bez zajímavosti, že toto výročí vrátilo do obecného povědomí dnes již polozapomenuté termíny, dříve zhusta užívané pro popis fenoménu, kdy zcela neznámý a z pohledu historie naprosto obyčejný člověk dokáže nevědomky způsobit radikální zvrat v běhu dějin.Jejich přesné znění je „Lojka-efekt“, případně „Lojkovi to neřekli“

Hodnocení:

10/10

Komentář k hodnocení:

Kniha přináší čtenářům zcela jiný pohled na událost, která změnila dějiny – sarajevský atentát. Ten je v mnoha publikacích (především pak v biografiích arcivévody Františka Ferdinanda d’Este) již detailně popsán, nicméně nyní můžeme události dopodrobna sledovat očima samotných účastníků sarajevského atentátu, tedy šoférem Leopoldem Lojkou či jeho zaměstnavatelem hrabětem Františkem Harrachem. V knize najdete mnoho dobových fotografií, obrázků, dokumentů či třeba takových maličkostí jako je vysvědčení Leopolda Lojky, vizitky či navštívenky jednotlivých šlechticů, nebo třeba i novodobé fotografie, které upomínají na různá výročí spojená s atentátem v Sarajevu. Kdybychom měli hodnotit pouze fotografie, tak jsme tu právě skončili s hodnocením, protože tahle kniha je doslova plná těch nejzajímavějších dokumentů, které přímo či nepřímo, blíže či vzdáleněji souvisejí se Sarajevem. Tím však s chválou rozhodně nekončíme. Je nutno pochválit odborné zpracování samotného textu. Čtenáře skvěle provede od prakticky známých událostí v Sarajevu, po informace, které jinde neseženete. Mezi ty méně známé patří životy Leopolda Lojky či hraběte Harracha, a to nejen do samotné osudné události, ale také i poté, co došlo k rozpadu Rakousko-Uherska. A právě těmito jednotlivými osobnostmi, resp. zaznamenání jejich životů, je kniha výjimečná. O Františku Ferdinandovi, popř. o atentátu na něj, toho najdete poměrně dost. Ale kde najít něco o osudném člověku, který pouhou jedinou svou chybou (a je otázka, zda to byla jeho chyba) zavinil světový konflikt nebývalého rozměru. Paradoxní je, že ačkoli by si čtenář mohl myslet, že řidič Lojka trpěl velkými výčitkami, a jeho následující život by tomu tak mohl napovídat, jak dokládá autor Jiří Skoupý, opak je pravdou. Jistou dobu z této události i těžil. I hraběte Harracha a jeho těžký život v Československé republice, která mu sice vzala velký kus půdy, přesto jej nepřipravila o jeho postavení ve společnosti a jeho hospodářské bohatství (většina půdy mu totiž zůstala), znázorňuje autor jako člověka oddaného novému světu, který se dokáže přizpůsobit novým poměrům tak, jak se na šlechtice patřilo. Za všechny tyto informace směřuje naše dík právě autorovi Jiřímu Skoupému, který, ač věděl, do jak těžkého úkolu se pustil, dokázal čtenáři předložit unikátní dílo, které sice možná na první pohled nezaujme v knihkupectví (je také otázka, zda tuto knihu budete v knihkupectvích vídat, což je velká škoda), ale svým zpracováním se zajisté zařadí vysoko v jeho hodnocení.