Muži Marie Terezie: její milovaní, její rádci a opory trůnu - Hanne Egghardtová

Muži Marie Terezie: její milovaní, její rádci a opory trůnu - Hanne Egghardtová

Nakladatelské údaje: Praha: Ikar, 2017

Počet stran: 180 s.

Anotace:

V době vlády Marie Terezie byly vedle krvavých válek taky uskutečněny reformy s dalekosáhlou, dodnes platnou účinností. V devíti bohatě ilustrovaných, živoucích portrétech představuje autorka ty muže, kteří měli pro Marii Terezii velký význam. Na jedné straně soukromé vztahy, na druhé její politické rádce a generály.

Hodnocení:

8/10

Komentář k hodnocení:

K třísetletému výročí narození Marie Terezie byla nakladatelstvím Ikar vydána publikace od Hanne Egghardtové Muži Marie Terezie. Zájem o tuto panovnici je enormní, a proto nepřekvapí množství literatury, kterou lze v českém prostředí nalézt. Nespočet životopisů, které se věnují této panovnici, jejím synům či dcerám jasně ukazuje na její oblíbenost. I tato kniha do jisté míry těží z popularity jediné rakouské, české i uherské panovnice. Nicméně v tomto případě se zaměřuje na „muže“, kteří ovlivňovali její rozhodnutí či její život. V poměrně stručné knize (což je první negativum této publikace, neboť k jednotlivým osobnostem se určitě dalo napsat více informací) předkládá autorka čtenářům 9 medailonků osobností, vyskytující se v přímé blízkosti Marie Terezie. Kdo by čekal, že většinu místa zabere početné příbuzenstvo (připomeňme si, že Marie Terezie dala život 16 dětem), bude překvapen, neboť pouze dva medailonky patří osobám z její rodiny. Přítomnost manžela Františka Štěpána je na svém místě, a to nejen proto, že to byla výrazná osobnost, byť ho Marie Terezie mnohdy upozaďovala. Chceme-li se dopátrat k nějakým informacím o tomto muži, bude právě tento stručný životopis jedním z mála textů, který se dá nalézt. V českém prostředí zůstává František Štěpán stále poněkud opomíjen. To druhá rodinná osoba se u nás těší velké oblibě. Je jí císař Josef II. Ačkoli je jeho život velice zajímavý a jako spoluvladař své matky má své místo i v této publikaci, přesto se nemůžeme ubránit, že zde zaplňuje místo poněkud zbytečně (nikoli svým významem, ale proto, že rovněž o něm vyšlo mnoho knih). Další osobnosti už jsou méně povědomé, resp. všichni je známe, ale dočíst se o nich něco více, je poněkud problém. Autorka tak zaplnila mezeru v historické literatuře a předkládá stručné životopisy Emanuela Silva-Taroucy (důvěrník Marie Terezie), Josefa ze Sonnenfelsu (reformátor), Gerarda van Swietena (osobní lékař Marie Terezie), Václava Antonína z Kounice a Rietbergu (ministr zahraničí a pozdější kancléř Marie Terezie), Friedricha Wilhelma z Haugwitze (kancléř Marie Terezie), Leopolda hraběte Dauna (polní maršál a vítěz nad Prusy) a Ernsta Gideon Laudona (polní maršál). Všechny tyto osobnosti jsou v českém prostředí zmapovány jen minimálně (výjimku snad tvoří Laudon, o kterém napsal publikaci historik Pavel Bělina), takže další informace jsou jasným přínosem. Nicméně v některých medailoncích se dají nalézt i určité nedostatky. Tak například v kapitole o Kounicovi (s. 119) píše, že se podílel „na novém daňovém systému, často připisovaném Haugwitzovi“. Tento rozpor však autorka dále nerozebírá (Jakým způsobem se podílel? Co vytvořil Haugwitz a co Kounic?). V celém textu bylo nalezeno i několik špatně formulovaných vět, kde zřejmě korektorovi trochu ujela ruka. Přes těchto málo prohřešků se jedná o velice dobrou a čtivou publikaci, která se skvěle hodí k doplnění života Marie Terezie.