První dopis císaře Karla I. svému švagrovi Sixtovi Bourbonsko-Parmskému (březen 1917)

09.08.2015 11:40

„Můj milý Sixte! Třetí rok této války, jež přinesla světu tolik zármutku a utrpení, spěje ke konci. Všechny národy mé říše jsou více než kdy jindy jednotné ve společné vůli bránit integritu mocnářství i za cenu nejvyšších obětí! Dík jejich činnosti a velkodušnému přičinění všech národností mé říše mohlo mocnářství skoro po tři léta čelit nejtěžším útokům. Nikdo nemůže popříti úspěchy, jichž dobyla moje vojska na balkánském bojišti. Stejně tak Francie podala velkolepé důkazy své síly k odporu a svého elánu. My všichni obdivujeme, bez jakýchkoliv výhrad, skvělou tradiční udatnost její armády a obětavý duch francouzského národa. Mám radost, ač jsme nepřáteli, že mou říši nedělí od Francie žádný skutečný protiklad zájmů a že mé sympatie pro Francii, které sdílí celá říše, opravňují k naději, aby válka, za kterou nejsem odpovědný, se v budoucnosti neopakovala. Z těchto důvodů a proto, abych v precizní formě vyjádřil upřímnost mých pocitů, prosím Tě, abys panu prezidentovi francouzské republiky, panu Poincaré, sdělil, tajně a neoficiálně, že použiji všechny prostředky a celý můj osobní vliv, abych u svého spojence podpořil francouzské spravedlivé požadavky na vrácení Alsaska-Lotrinska. Belgie musí být obnovena jako suverénní stát a musí podržet veškeré své africké državy, nehledě na odškodnění, které by měla obdržet za škody, jež utrpěla. Suverenita Srbska bude obnovena a jsme ochotni, abychom prokázali dobrou vůli, poskytnout mu, jak je spravedlivé, odpovídající přirozený přístup k Jaderskému moři a zaručit mu dalekosáhlé hospodářské výhody. Rakousko-Uhersko bude naproti tomu, jako nezbytnou předběžnou podmínku, žádat, aby Srbské království se v budoucnosti zřeklo jakéhokoliv spojení s kteroukoliv skupinou nebo sdružením, které sledují tendenci, aby byla monarchie rozkouskována, a aby je potlačilo, zejména Národní Obranu, a aby se loajálně všemi prostředky, které má, zabránilo podobné politické agitaci v Srbsku i mimo jeho hranice a tento závazek by převzalo pod zárukou dohodových mocností. Nejnovější události v Rusku mě nutí, abych vyčkal, až tam bude dosazena konečná a zákonná vláda. Když jsem Ti takto vyložil své myšlenky, prosím Tě, abys mi Ty zase, po rozhovorech s oběma mocnostmi, co nejdříve oznámil, jaký je názor Francie a Anglie, aby tímto způsobem byla vytvořena základna pro oficiální jednání, které by uspokojilo všechny. S nadějí, že ukončíme utrpení milionů lidských bytostí na obou stranách, Tě prosím, abys věřil mé živé, bratrské příchylnosti. Karel.“

 

Literatura: GALANDAUER, J. Karel I. Poslední český král. Praha a Litomyšl 2004. 161-162 s.