Neústupný

03.03.2017 21:47

Důkaz o tom, že následník trůnu arcivévoda Karel František Josef nebyl poddajným vůči svým sokům a dokázal skvěle argumentovat, nám předkládá historik Petr Prokš. Když Němci na počátku roku 1915 naléhali na Rakousko-Uhersko, aby zabránila přestupu Itálie na stranu států Dohody tím, že by jim vydala území, která Itálie požadovala za zachování neutrality (tedy Tridentu, Terstu a jižních Tyrol), pustil se arcivévoda Karel rázně do svých spojenců. Na sjezdu v německém hlavním stanu Charleville za účasti německého císaře Viléma II., říšského kancléře Theobalda von Bethmann-Hollwega, ministra zahraničí Gotlieba von Jagowa a náčelníka generálního štábu německé armády generála Ericha von Falkenhayna arcivévoda Karel tvrdě oznámil, že „odstoupit jižní Tyroly znamená pro habsburskou říši to samé, jako kdyby německá říše měla navrátit Alsasko-Lotrinsko zpátky Francii, přičemž Tyroly navíc tvoří starou historickou jednotu v rámci habsburské říše, kdežto Německo získalo Alsasko-Lotrinsko teprve v roce 1871“. Účastníci zasedání byli z takto vzdorovitého chování zajisté v šoku.

 

Literatura: PROKŠ, P. Konec říše Habsburků: střední Evropa v politice a vztazích Německa a Rakousko-Uherska (1867/1871-1918). Praha 2004. 190 s.