Bruslení

03.03.2017 21:05

Z neobvyklých sportů 19. století (myšleno pro aristokratickou společnost) vyniká pravděpodobně bruslení. Většiny panovníky i aristokraty byl tento sport tvrdě odsuzován (např. německý císař Vilém II. zakázal své sestřenici Luise Žofii bruslit, protože se to pro princeznu nehodí). Našli se ale i výjimky. O to více potěší, že jsou mezi Habsburky. Horlivým zastáncem bruslařského sportu byl i bratr císaře Františka Josefa I. Karel Ludvík. Po mnoho let žil ve Štýrském Hradci, kde v zimě téměř denně chodil k rybníku Hilmteich, kde však pouze pozoroval bruslařskou zábavu. Nicméně svým synům otevřel dveře k tomuto sportu. Nejstarší syn František Ferdinand d’Este miloval bruslení, a dokonce je i několikrát zvěčněn na fotografiích, kde bruslí ve Svatém Mořici. Jestliže u Františka Ferdinanda je tato vášeň dobře známa, málo se ví, že jedním z nejhorlivějších bruslařů byl i poslední rakouský císař Karel I. Ten si vinou své záliby způsobil i doživotní zranění, jehož následky pociťoval do konce života. Gabriele Praschl-Bichlerová o jeho zranění píše: „Mnohonásobná zlomenina bérce se mu špatně zahojila a celá léta bolela. Kromě toho mu zůstala noha ztuhlá, což mělo za následek lehké kulhání (podíváme-li se pečlivě na staré filmy, můžeme si této vady všimnout, i když se ji císař snažil vždy pečlivě zastřít).“

 

Arcivévoda František Ferdinand d'Este při bruslení ve Svatém Mořici.

 

Literatura: PRASCHL-BICHLEROVÁ, G. Kondiční a dietní program císařovny Sissi. Praha 2003. 25-26 s.

Zdroje obrázků: http://www.franzferdinand.cz/frantisek-ferdinand/osobnost/