Chronologie

 

  • 18. srpna 1830 – arcivévodkyni Žofii a arcivévodovi Františku Karlovi se narodil syn, který byl o dva dny později pokřtěn jménem František Josef Karel.
  • 16. července 1832 – arcivévodkyni Žofii a arcivévodovi Františku Karlovi se narodil druhý syn, který dostal jméno Ferdinand Maxmilián Josef (budoucí mexický císař Maxmilián I.).
  • 30. července 1833 – arcivévodkyni Žofii a arcivévodovi Františku Karlovi se narodil třetí syn, který dostal jméno Karel Ludvík Josef Maria.
  • 2. března 1835 – umírá poslední císař Svaté říše římské národa německého (jako František II.) a první rakouský císař František I. Na trůn nastupuje jeho prvorozený syn Ferdinand I.
  • 27. října 1835 – arcivévodkyni Žofii a arcivévodovi Františku Karlovi se narodila jediná dcera, Marie Anna Karolína, která však byla velice slabá a zemřela ve 4 letech.
  • Podzim 1836 – od tohoto roku se šestiletý chlapec začíná intenzivně vzdělávat, hned v prvním roce výuky absolvuje 13 až 18 hodin týdně.
  • Podzim 1837 – v sedmi letech se jeho výukový plán navýšil až na 32 hodin týdně.
  • Říjen 1840 – arcivévodkyni Žofii se narodilo mrtvé dítě.
  • 15. května 1842 – arcivévodkyni Žofii a arcivévodovi Františku Karlovi se narodilo poslední dítě, syn dostal jméno Ludvík Viktor.
  • Podzim 1842 – arcivévoda František Josef Karel má od tohoto roku maximální výukový plán, který činí 50 hodin týdně.
  • 1843 – mladý arcivévoda František Josef Karel si poprvé vyzkoušel lov, který se od nynějška stane jeho velkou vášní.
  • 18. srpna 1843 – ke svým třináctým narozeninám dostává arcivévoda František Josef Karel plukovnickou uniformu dragounského pluku č. 3. Stal se také i jeho velitelem.
  • Září 1844 – společně se svými bratry Ferdinandem Maxmiliánem a Karlem Ludvíkem se František Josef Karel vydává na první cestu po monarchii (a dokonce i za hranice), ve které všichni navštívili tyrolské Alpy a bavorské podhůří.
  • Září 1845 – arcivévoda František Josef Karel se vydal do severní Itálie, kde se poprvé osobně setkal s maršálem Václavem Radeckým.
  • Září 1847 – arcivévodové František Josef Karel, Ferdinand Maxmilián a Karel Ludvík se vydali na další cestu, tentokrát navštívili Čechy a Sasko.
  • 25. září 1847 – arcivévodové František Josef Karel, Ferdinand Maxmilián a Karel Ludvík poprvé navštívili Prahu, a to na 4 dny. Za projevené sympatie poděkoval nejstarší arcivévoda česky.
  • Listopad 1847 – od tohoto měsíce uděloval státní kancléř Klemens Václav Lothar Metternich arcivévodovi Františku Josefu Karlovi lekce státnického umění. Tyto teoretické lekce ustaly těsně před jeho propuštěním z úřadu.
  • 24. února 1848 – konal se ples u dvora, ve kterém byl poprvé mladý František Josef Karel uveden do vysoké společnosti.
  • 29. dubna 1848 – arcivévoda František Josef Karel se hlásí ve štábu rakouské armády, která působí pod vedením maršála Václava Radeckého ve Veroně.
  • 5. května 1848 – František Josef Karel se poprvé účastní bitvy, a to v boji u Santa Lucie.
  • 5. června 1848 – matčiným dopisem byl arcivévoda František Josef Karel povolán z Itálie zpět, tentokrát již do Innsburcku.
  • 24. července 1848 – arcivévoda František Josef Karel byl v Innsbrucku biřmován.
  • 13. srpna 1848 – císař Ferdinand I. se vrací z Innsbrucku do Vídně. V jeho doprovodu je i arcivévoda František Josef Karel.
  • 6. října 1848 – dochází k demonstracím, ve kterých se vídeňské obyvatelstvo střetává s vojskem.
  • 7. října 1848 – císař Ferdinand I. s dvorem odjíždějí z Vídně na Moravu, konkrétně do Olomouce, kam dorazili 14. října 1848.
  • 2. prosince 1848 – císař Ferdinand I. a arcivévoda František Karel se vzdávají trůnu (resp. nároku na trůn) ve prospěch mladého Františka Josefa Karla, který se tak stává císařem Františkem Josefem I. Ještě předtím je mladý arcivévoda prohlášen za plnoletého.
  • 7. března 1849 – císař František Josef I. svým manifestem rozpustil kroměřížský ústavodárný sněm.
  • 12. dubna 1849 – válku v Uhrách se maršálu Windischgrätzovi nepodařilo rozhodnout, a proto jej císař odvolává z funkce velícího generála.
  • 1. května 1849 – císař František Josef I. žádá ruského cara Mikuláše I., aby mu pomohl vyřešit situaci v Uhrách vlastním zásahem. Reaguje tak na nabídku pomoci, kterou mu car přislíbil.
  • 5. května 1849 – císař František Josef I. se vrací zpět z Olomouce do Vídně.
  • 21. května 1849 – císař František Josef I. se poprvé setkává s ruským carem Mikulášem I., a to ve Varšavě, kde si oba pochvalovali spolupráci proti vzbouřeným Uhrům.
  • 28. června 1849 – rakouský císař si opět vyzkoušel pobyt ve svém vojsku, které právě dobývalo město Györ. Za tento hrdinský čin obdržel od cara Mikuláše mimořádné ocenění v podobě ruského velkokříže sv. Jiří, kterého si cenil natolik, že jej odložil až po vypuknutí 1. světové války.
  • 19.-23. listopadu 1849 – František Josef podnikl cestu do Čech, kde byla situace mnohem klidnější (ačkoli i zde zatím panoval výjimečný stav).
  • Květen 1850 – rakouský císař se vydal do Štýrského Hradce, Lublaně a Terstu, kde vykonal inspekční prohlídku.
  • 24. října 1850 – rakouský císař František Josef I. se podruhé schází s ruským carem Mikulášem I. Městem setkání se opět stala Varšava.
  • 30. listopadu 1850 – smlouva v Olomouci ukončila spor mezi Pruskem a Rakouskem. Znovu byl obnoven Německý spolek, v jehož čele opětovně stálo Rakousko.
  • Březen 1851 – císař podnikl inspekční cestu do severní Itálie.
  • 23. května 1851 – císař František Josef I. a ruský car Mikuláš I. se opět setkávají, tentokráte v Olomouci, kde probíhá vojenská přehlídka rakouské armády.
  • Září 1851 – do Vídně se vrací Klemens Václav Lothar Metternich, bývalý rakouský státní kancléř. Mezi prvním jeho návštěvníky je i císař František Josef I.
  • Září 1851 – císař podnikl inspekční cestu do severní Itálie.
  • Říjen 1851 – císař podnikl inspekční cestu do Haliče a Bukoviny, zde na rozdíl od Itálie byl se stavem věcí spokojen.
  • 31. prosince 1851 – císař František Josef I. tzv. silvestrovskými patenty ruší Stadionovu ústavu ze 4. března 1849. Nicméně, jak sám napsal, „hodil ústavnost přes palubu“ již 20. srpna 1851.
  • Únor/březen 1852 – další císařova inspekční cesta do severní Itálie.
  • 5. dubna 1852 – umírá veliký státník kníže Felix Schwarzenberg. Nyní je veškerá moc pouze v rukou Františka Josefa I.
  • 1. května 1852 – ve Vídni se opět sešel rakouský císař s ruským carem.
  • 29. května 1852 – František Josef opět navštěvuje Prahu, a to na 2 dny.
  • 5. června 1852 – rakouský císař se vydal na cestu do pokořených Uher. Během dvouměsíční cesty navštívil také Sedmihradsko.
  • Prosinec 1852 – císař František Josef I. se vydává na cestu do Berlína.
  • 18. února 1853 – ve Vídni byl na císaře Františka Josefa I. spáchán atentát. Maďarský atentátník János Libenyi, který byl přívržencem revolucionáře Lájose Kossutha, zasadil císaři nožem ránu do týlu. Díky tuhému límci jeho uniformy a následnému zásahu jeho pobočníka Maxe Karla von O’Donnel nebyla zranění vážná. Po třech týdnech již podnikal další cesty. János Libenyi byl odsouzen k trestu smrti a 26. února 1853 popraven.
  • 18. srpna 1853 – na své narozeniny je v Bad Ischlu císař František Josef I. zasnouben s bavorskou princeznou Alžbětou
  • 24. září 1853 – v Olomouci se setkávají rakouský císař František Josef I., ruský car Mikulář I. a pruský korunní princ Vilém.
  • 3. října 1853 – ve Varšavě se setkávají rakouský císař František Josef I., ruský car Mikulář I. a pruský král Friedrich Vilém IV. Jednají především o orientální otázce.
  • 28. března 1854 – konflikt na Krymu mezi Ruskem a Osmanskou říší se stává mezinárodním, když do něj vstupují Velká Británie a Francie, a to na straně Osmanské říše. Očekávaná pomoc z rakouské strany se nedostavila, neboť rakouský císař František Josef I. vyhlásil neutralitu.
  • 20. dubna 1854 – uzavřena prusko-rakouská smlouva o ochraně zájmů Německa. V této smlouvě mělo Prusko pomoci Rakousku v případě vojenských akcí vůči Rusku. Formulace však byla nejasná, a proto Prusko mohlo brzdit jakékoli rakouské akce vůči Rusku.
  • 24. dubna 1854 – rakouský císař František Josef I. si ve Vídni vzal za ženu bavorskou princeznu Alžbětu z rodu Wittelsbachů.
  • 1. června 1854 – rakouský císař se opět vydává do Čech a navštěvuje Brno a Prahu.
  • 3. června 1854 – rakouská politika vůči Rusku v otázce Krymské války se mění. Rakousko požaduje na Rusku vyklizení dobytých pozic podunajských knížectví, což citelně zhoršuje rakousko-ruské vztahy.
  • 2. prosince 1854 – Rakousko se spojeneckou smlouvou přiklání na stranu Velké Británie a Francie proti Rusku. Německo naopak zachovává neutralitu.
  • 2. března 1855 – umírá ruský car Mikuláš I. a na trůn nastupuje jeho syn Alexandr II.
  • 5. března 1855 – císaři Františku Josefovi I. a císařovně Alžbětě se narodilo první dítě, arcivévodkyně Žofie (Sophie).
  • 18. srpna 1855 – rakouský císař podepisuje konkordát se Svatou stolicí a vyhlašuje tak některé zákony, které výrazně vrací Rakousko do minulosti. Díky tomuto konkordátu získává katolická církev rozsáhlé pravomoci v oblasti kultury, výchovy, školství a manželského práva. Konkordát byl revidován v 60. letech, oficiálně zrušen až roku 1870.
  • 30. března 1856 – Pařížským mírem končí Krymská válka. Rusové musejí ustoupit a navrátit dobytá území.
  • 15. července 1856 - císaři Františku Josefovi I. a císařovně Alžbětě se narodilo druhé dítě, arcivévodkyně Gisela.
  • 31. července 1856 – rakouský císař se v Teplicích sešel s pruským králem Friedrichem Vilémem IV. a saským králem Janem.
  • 22. listopadu 1856 – císařský pár se vydal na cestu do severní Itálie, kde se snažil uklidnit silně nevraživou náladu vůči panování Habsburků. Z Itálie se navrátili až v únoru roku 1857.
  • 4. května 1857 – císař a císařovna se vydávají do Uher, aby se i zde uklidnila krajně napjatá situace.
  • 29. května 1857 – v Uhrách jim umírá prvorozená dcera Žofie (Sophie). Alžbětu tato tragédie navždy ovlivní, a i kvůli tomu vzdává i boj o výchovu dětí.
  • 20. prosince 1857 – císař vydává rozhodnutí o stržení hradeb kolem Vídně.
  • 5. ledna 1858 – v penzi umírá císařův velký vzor maršál Václav Radecký
  • 21. srpna 1858 - císaři Františku Josefovi I. a císařovně Alžbětě se narodilo třetí dítě, korunní princ Rudolf.
  • 11. listopadu 1858 – císař se při příležitosti odhalení pomníku maršálovi Radeckému počtvrté vydává do Prahy. Cestou zpět se zastavuje i v Brně.
  • 19. dubna 1859 – Rakousko vyhlásilo ultimátu Sardinskému království. Schyluje se k válce, ve které Rakousko přijde o Lombardské království.
  • 4. června 1859 – rakouské vojsko je poraženo v bitvě u Magenty sardinsko-francouzskými oddíly. Císař František Josef I. se vydává přímo na bojiště, aby převzal velení armády.
  • 11. června 1859 – umírá kníže Klemens Václav Lothar Metternich, bývalý dlouholetý kancléř Rakouského císařství, který svým smýšlením výrazně ovlivnil i císaře Františka Josefa I.
  • 24. června 1859 – rakouské vojsko je definitivně poraženo v bitvě u Solferina sardinsko-francouzskými vojsky. Rakouským oddílům přímo velel císař František Josef I.
  • 11. července 1859 – dochází k příměří ve Villafrance.
  • 15. července 1859 – František Josef vydává v Laxenburgu manifest, ve kterém slibuje liberalizaci vlády.
  • 10. listopadu 1859 – v Curychu je uzavřena mírová smlouva mezi Rakouským císařstvím, Francií a Sardinským královstvím. Rakouské císařství předává Lombardii Francii, a to následně Sardinskému království.
  • 5. března 1860 – do Vídně byla svolána tzv. rozmnožená říšská rada, která se skládala i z uherských politiků. Většinou však byla rozmnožená říšská rada bojkotována absencí uherských poslanců.
  • 26. července 1860 – rakouský císař se v Teplicích setkává s pruským regentem Vilémem I. a dochází k usmíření za tzv. nedorozumění ohledně neutrální politiky v době italsko-rakouského konfliktu.
  • 20. října 1860 – císař František Josef I. vydává tzv. Říjnový diplom jako základní zákon státu.
  • 22. října 1860 – rakouský císař se ve Varšavě setkává s ruským carem Alexandrem II.
  • Listopad 1860 – císařovna Alžběta se vydává na svůj první léčebný pobyt daleko od Vídně. K jejímu léčení byl vybrán ostrov Madeira. Z pobytu se vrátila až počátkem května 1861.
  • 22. ledna 1861 – zemřel pruský král Friedrich Vilém IV. Novým pruským králem se stává Vilém I.
  • 26. února 1861 – císař vydává tzv. únorovou ústavu (také Schmerlingova ústava), která vznikla na základě rozpracování a provedení Říjnového diplomu. Určité rozdíly zde ale byly.
  • 17. března 1861 – italským králem byl provolán Viktor Emanuel II.
  • 23. června 1861 – rakouská císařovna opět odjíždí z Vídně, tentokrát na ostrov Korfu. V říjnu se vrací do říše, nicméně pouze do Benátek, odkud odjíždí do Vídně až na jaře roku 1862.
  • 23. září 1862 – novým pruským ministerským předsedou se stává Otto von Bismarck.
  • 16. srpna 1863 – ve Frankfurtu nad Mohanem svolává rakouský císař František Josef I. kongres německých panovníků, kterému sám předsedá. Tohoto kongresu se neúčastní Prusko, což zamezuje jakémukoli dalšímu jednání, a proto je 1. září také ukončen.
  • 1. února 1864 – Rakousko a Prusko společně zasahují proti Dánsku, které chtělo začlenit Šlesvicko k sobě. Konflikt v Šlesvicku a Holštýnsku vyřešila válka, kterou vyhrála rakousko-pruská vojska. Obě země jsou pak rozděleny vítězným zemím – Šlesvicko si ponechalo Prusko, Rakousko zase Holštýnsko.
  • 9. dubna 1864 – dva bratři František Josef a Ferdinand Maxmilián se ve Vídni naposledy setkávají. Ferdinand Maxmilián následně odjíždí, aby v Mexiku převzal císařskou korunu.
  • 25. srpna 1864 – rakouský císař se ve Vídni setkal s německým císařem Vilémem I.
  • 30. října 1864 – vídeňským mírem byla ukončena válka s Dánskem.
  • 1. května 1865 – císař František Josef I. slavnostně otevřel Okružní třídu ve Vídni.
  • 14. srpna 1865 – gasteinská úmluva uspořádala poměry mezi Rakouskem a Pruskem ve Šlesvicku a Holštýnsku. Šlesvicko spravuje Rakousko, zatímco Holštýnsko má na starosti Prusko.
  • 27. srpna 1865 – císařovna Alžběta požaduje svěření veškeré výchovy nad svými dětmi. Svému manželovi dává ultimátum, ke kterému nakonec František Josef přistupuje.
  • 20. září 1865 – císař František Josef I. svým manifestem částečně pozastavuje platnost stávající ústavy za účelem jejího přepracování.
  • 29. ledna 1866 – císař s císařovnou navštěvují Uhry, kde se zdrží až do března.
  • 17. června 1866 – císař František Josef I. vyhlašuje válečným manifestem válku Prusku.
  • 3. července 1866 – v bitvě u Hradce Králové vítězí pruské oddíly nad rakouskými. Bitva byla rozhodující v prusko-rakouské válce.
  • 28. července 1866 – v Mikulově bylo uzavřeno příměří mezi Pruskem a Rakouskem.
  • 23. srpna 1866 – prusko-rakouskou válku ukončuje mír v Praze. Německý spolek je rozpuštěn a Rakousko ztrácí veškerý vliv v Německu. Rakousko také ztratilo Benátky ve prospěch Italského království.
  • 18. října 1866 – císař František Josef I. navštěvuje Prahu, která mu zůstala během války věrna. Navštěvuje také česká a moravská bojiště.
  • 17. února 1867 – rakouský císař jmenoval uherskou vládu, do jejíhož čela se dostává Gyula Andrássy. Tímto aktem je také potvrzen rakousko-uherský dualismus.
  • 8. června 1867 – v Budapešti je František Josef korunován na uherského krále.
  • 19. června 1867 – v mexickém Querétaru byl popraven císařův bratr Ferdinand Maxmilián. V Mexiku tak skončilo krátké monarchistické dobrodružství císaře Maxmiliána I.
  • 18. srpna 1867 – rakouský císař František Josef I. se v Salcburku setkává s francouzským císařem Napoleonem III.
  • 21. října 1867 – František Josef se vydává do Paříže na světovou výstavu. Zde pobývá až do 4. listopadu.
  • 21. prosince 1867 – vydána nová tzv. Prosincová ústava, která platí pouze pro neuherskou část monarchie.
  • 22. dubna 1868 – Františku Josefovi a Alžbětě se narodilo čtvrté dítě, arcivévodkyně Marie Valerie.
  • 21. června 1868 – císař se na dva dny vydává opět do Prahy.
  • 22. srpna 1868 – byla sepsána deklarace 88 českých poslanců, která obsahovala základní politické požadavky.
  • 25. října 1869 – František Josef vyráží na cestu do Orientu, kde se má zúčastnit otevření Suezského průplavu. Cesta ukončena 6. prosince.
  • 1Z. listopadu 1869 – v Egyptě otevřen Suezský průplav. Slavnostního otevření se účastnil i František Josef I.
  • 18. července 1870 – v nadcházející prusko-francouzské válce se Rakousko-Uhersko rozhodlo pro neutralitu. Po bitvě u Sedane (4. září 1870), ve které je zajat i francouzský císař Napoleon III. vyhlašuje Prusko Německé císařství. Francie se stává opět republikou.
  • 18. ledna 1871 – proklamace Německé říše ve Versailles. Německým císařem se stává Vilém I.
  • 5. února 1871 – byla jmenována Hohenwartova vláda, která měla připravit česko-rakouské vyrovnání.
  • 7. září 1871 – rakouský císař se v Salcburku setkává s německým císařem Vilémem I.
  • 12. září 1871 – František Josef I. vydává reskript, ve kterém vyjadřuje ochotu uskutečnit česko-rakouské vyrovnání.
  • 10. října 1871 – český zemský sněm přijal tzv. fundamentální články jako hlavní dokument česko-rakouského vyrovnání.
  • 30. října 1871 – v nově vydaném císařském reskriptu nesouhlasí František Josef s předloženými návrhy česko-rakouského vyrovnání. Celý projekt včetně korunovace na českého krále ztroskotal.
  • 28. května 1872 – ve Vídni umírá matka Františka Josefa arcivévodkyně Sophie (Žofie).
  • 2. září 1872 – německý císař Vilém I., rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr II. se setkávají v Berlíně.
  • 20. dubna 1873 – dcera císaře Františka Josefa I. arcivévodkyně Gisela se provdala za knížete Leopolda Bavorského.
  • 1. května 1873 – ve Vídni byla zahájena světová výstava, která v mnohem překonala předchozí výstavu v Paříži. Pro Rakousko-Uhersko však byla velice nákladná, a i kvůli epidemii cholery byl po jejím ukončení vyhlášen bankrot státních financí.
  • 6. června 1873 – mezi rakouským císařem Františkem Josefem I. a ruským carem Alexandrem II. byla uzavřena tzv. schönbrunnská konvence, ve které se tyto dvě mocnosti zavázali bránit mír (resp. staly se spojenci).
  • 22. října 1873 – k tzv. schönbrunnské konvenci přistupuje i Německé císařství, čímž je vytvořen Spolek tří císařů.
  • 10. února 1874 – František Josef navštěvuje Petrohrad a Moskvu, kde se setkává i s carem Alexandrem II.
  • 7. září 1874 – František Josef navštěvuje oficiálně Prahu. Nevlídné prostředí, které zde panuje především kvůli krachu česko-rakouského vyrovnání, způsobuje, že císař odjíždí 9. září zpět do Vídně.
  • 1. dubna 1875 – císař se vydává na inspekční cestu do Dalmácie. Při této příležitosti se v Benátkách setkává s italským králem Viktorem Emanuelem II.
  • 29. června 1875 – v Praze umírá rakouský císař Ferdinand I., který tak zanechal stávajícímu císaři velké finanční bohatství.
  • 8. července 1876 – na zámku v Zákupech se setkává František Josef s carem Alexandrem II.
  • 18. srpna 1876 – František Josef se v Salcburku setkává s císařem Vilémem I.
  • 15. ledna 1877 – Rakousko-Uhersko se s Ruskem dohodlo ohledně společného postupu v balkánské otázce. Tato smlouva byla upravena 18. března.
  • 24. dubna 1877 – Rusko vyhlašuje válku Osmanské říši.
  • 21. srpna 1877 – korunní princ Rudolf je prohlášen za plnoletého. Na konci roku se vydává na svou první zahraniční cestu, do Anglie.
  • 3. března 1878 – příměří v San Stefanu mezi Ruskem a Osmanskou říší.
  • 8. března 1878 – ve Vídni zemřel císařův otec František Karel.
  • 13. července 1878 – v Berlíně je ukončen mírový kongres, ve kterém je Rakousko-Uhersku přiřčena správa území Bosny a Hercegoviny.
  • 26. srpna 1878 – v Rakousku dochází k oslavám 600 let vlády habsburského domu.
  • 4. října 1878 – dochází k ukončení okupace Bosny a Hercegoviny.
  • 27. dubna 1879 – Vídní prochází slavnostní průvod k příležitosti stříbrné svatby císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty.
  • 17. srpna 1879 – císař František Josef I. krátce navštěvuje Prahu.
  • 7. října 1879 – mezi Německem a Rakousko-Uherskem je podepsána tajná spojenecká smlouva. Je tak utvořen tzv. Dvojspolek.
  • 1. června 1880 – císař František Josef I. navštěvuje Prahu. Svůj pobyt zde ukončuje 8. června.
  • 29. srpna 1880 – František Josef I. se vydává na velkou inspekční cestu do Haliče a Bukoviny, která se protáhne až do poloviny září.
  • 10. května 1881 – císařův syn korunní princ Rudolf pojímá za manželku princeznu Stefanii Belgickou.
  • 18. června 1881 – v Berlíně je obnoven Spolek tří císařů.
  • 28. června 1881 – Rakousko-Uhersko a Srbsko podepisují tajnou smlouvu, ve které se Srbsko zavazuje, že jeho politika bude vždy přátelská vůči Rakousko-Uhersku.
  • 20. května 1882 – ve Vídni byly uzavřeny tajné dohody o trojspolku mezi Německem, Rakousko-Uherskem a Itálií.
  • 2. července 1883 – František Josef I. se vypravil do Štýrska a Korutanska.
  • 30. října 1883 – mezi Rakousko-Uherskem a Rumunskem byla podepsána tajná smlouva, ve které si měly obě země za určitých podmínek přijít na pomoc v případě napadení.
  • 27. března 1884 – došlo k obnovení Spolku tří císařů z roku 1881.
  • 15. září 1884 – císař František Josef I. se ve Skierniewicích setkává s ruským carem Alexandrem III. a německým císařem Vilémem I.
  • 8. srpna 1885 – rakouský císař František Josef I. se v Bad Gastein setkává s německým císařem Vilémem I.
  • 25. srpna 1885 – v Kroměříži se setkává rakouský císař František Josef I. s ruským carem Alexandrem III.
  • 23. května 1886 – František Josef si začíná dopisovat s herečkou Kateřinou Schrattovou.
  • 20. února 1887 – byl obnoven trojspolek Rakousko-Uherska, Německa a Itálie.
  • 7. února 1888 – došlo ke zveřejnění textu tajné smlouvy o Trojspolku.
  • 23. dubna 1888 – císař František Josef I. se v Innsbrucku setkává s britskou královnou Viktorií.
  • 13. května 1888 – na Okružní třídě ve Vídni je odhalen monumentální pomník Marie Terezie.
  • 3. října 1888 – Vídeň navštěvuje nový německý císař Vilém II. (9. března 1888 nastoupil na německý trůn nemocný Friedrich III., který však 15. června téhož roku umírá).
  • 30. ledna 1889 – v loveckém zámku Mayerling spáchal korunní princ Rudolf sebevraždu.
  • 11. srpna 1889 – František Josef I. navštěvuje císaře Viléma II. v Berlíně.
  • 31. července 1890 – císařova mladší dcera Marie Valerie pojímá za manžela arcivévodu Františka Salvatora z toskánské linie rodu.
  • Říjen 1890 – německý císař Vilém II. navštěvuje Vídeň.
  • 6. května 1891 – došlo k obnovení trojspolku Rakousko-Uherska, Německa a Itálie.
  • 15. května 1891 – pod záštitou Františka Josefa I. je v Praze zahájena zemská Jubilejní výstava.
  • 26. září 1891 – císař přijíždí do Prahy při příležitosti zemské Jubilejní výstavy. V Praze se zdrží až do 2. října.
  • 2. srpna 1892 – v Rakousko-Uhersku je zavedena korunová měna.
  • Srpen 1892 – při příležitosti střeleckých slavností navštěvuje František Josef I. Brno.
  • 12. září 1893 – v Praze je po vlně protestů a demonstrací vyhlášen výjimečný stav, který trvá až do 11. října 1895.
  • 11. listopadu 1893 – hrabě Eduard Taaffe, který byl dlouhých 14 let rakouským ministerským předsedou, podal demisi.
  • 18. února 1895 – zemřel arcivévoda Albrecht, který byl známý především díky vyhrané bitvě u Custozy roku 1866.
  • 14. dubna 1895 – po velkém zemětřesení navštívil císař František Josef I. Lublaň a okolí.
  • 2. května 1896 – v Budapešti byly zahájeny oslavy 1000 let příchodu Maďarů do Uherské nížiny, kterých se účastnil i císař s císařovnou.
  • 19. května 1896 – zemřel císařův bratr arcivévoda Karel Ludvík.
  • 27. srpna 1896 – Vídeň navštívil ruský car Mikuláš II.
  • 27. září 1896 – císař se vydal na cestu do Rumunska. Při této příležitosti se zúčastnil i otevření Železných vrat na Dunaji – odstraněním skalnatého dna se rozšířila lodní přeprava po Dunaji.
  • 5. dubna 1897 – ministerský předseda Kazimír Badeni vydává tzv. Badeniho jazyková nařízení, dle kterých se má čeština stát i vnitřním úředním jazykem. To vyvolalo prudké zhoršení česko-německých vztahů.
  • 27. dubna 1897 – císař František Josef I. se vydává do Petrohradu.
  • 2. prosince 1897 – v Praze byl opět vyhlášen výjimečný stav – důsledek česko-německých sporů.
  • 24. června 1898 – ve Vídni je bouřlivě oslavováno 50 let panování císaře Františka Josefa I.
  • 10. září 1898 – císařovna Alžběta je v Ženevě zavražděna anarchistou Luigim Luchenim.
  • 14. října 1899 – tzv. Badeniho jazyková nařízení jsou zrušena a platí tedy stav před 5. dubnem 1897.
  • 28. června 1900 – arcivévoda František Ferdinand d’Este se zřekl následnických práv pro své potomky.
  • 1. července 1900 – následník trůnu František Ferdinand d’Este si v Zákupech bere za manželku hraběnku Žofii Chotkovou.
  • 16. prosince 1900 – císař František Josef I. slavnostně ve Vídni odhalil pomník básníka Goetha.
  • 12. června 1901 – císař přijíždí do Prahy při příležitosti otevření mostu císaře Františka. Do Vídně odjíždí 17. června.
  • 19. června 1902 – zemřel saský král Albert, dlouholetý přítel Františka Josefa I.
  • 28. června 1902 – došlo k obnovení trojspolku Rakousko-Uherska, Německa a Itálie.
  • 6. září 1903 – britský král Eduard VII. navštěvuje Vídeň.
  • 16. září 1903 – císař František Josef I. vydává v Haliči armádní rozkaz o nedílnosti rakousko-uherské armády.
  • 18. září 1903 – německý císař Vilém II. navštěvuje Vídeň.
  • 30. září 1903 – císař František Josef I. se ve Vídni a v Mürzstegu setkává s ruským carem Mikulášem II.
  • Leden 1905 – v Rakousku probíhá rozsáhlá kampaň za všeobecné rovné volební právo.
  • 28. listopadu 1905 – v Rakousku je uskutečněna politická generální stávka na podporu všeobecného rovného volebního práva.
  • 2. června 1906 – rakouským ministerským předsedou byl jmenován Max Wladimir von Beck, který se snaží prosadit všeobecné rovné volební právo.
  • Červen 1906 – německý císař Vilém II. navštěvuje Vídeň. František Josef I. zároveň navštěvuje Liberec a Moravskou Ostravu.
  • 26. ledna 1907 – císař František Josef I. potvrdil zákon o všeobecném rovném přímém a tajném hlasovacím právu do říšské rady.
  • 15. dubna 1907 – císař František Josef I. se naposledy vydává na oficiální cestu do Prahy. Jeho pobyt je ukončen 29. dubna.
  • 8. června 1907 – oslavy 40 let od korunovace Františka Josefa I. na uherského krále v Budapešti.
  • Podzim 1907 – císař František Josef I. poprvé vážně onemocněl.
  • 7. května 1908 – při příležitosti nadcházejícího 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. skládají němečtí vladaři včetně Viléma II. hold Františku Josefovi.
  • 13. června 1908 – u příležitosti 60 let panování císaře Františka Josefa I. byl ve Vídni uspořádán slavnostní průvod.
  • 5. října 1908 – oficiálně je k Rakousko-Uhersku přičleněna Bosna a Hercegovina, která doposud formálně patřila Osmanské říši.
  • 6. listopadu 1908 – německý císař Vilém II. navštěvuje Vídeň.
  • 2. prosince 1908 – po nepokojích byl v Praze vyhlášen výjimečný stav, který trval až do 14. prosince.
  • 14. května 1909 – německý císař Vilém II. navštívil Vídeň.
  • Září 1909 – císař František Josef I. se zúčastnil svých posledních vojenských manévrů, a to manévrů u Velkého Meziříčí na Moravě.
  • Květen 1910 – císař František Josef I. při své první a poslední návštěvě Bosny a Hercegoviny.
  • 18. srpna 1910 – celkem 72 členů domu Habsburského se účastní oslavy císařových 80. narozenin v Bad Ischlu.
  • 20. září 1910 – německý císař Vilém II. přijel osobně pogratulovat císaři Františku Josefovi I. k jeho 80. narozeninám.
  • Květen 1911 – další vážné onemocnění císaře Františka Josefa I.
  • 21. října 1911 – arcivévoda Karel František Josef si ve Schwarzau vzal za ženu princeznu Zitu Bourbonsko-Parmskou. Svatby se zúčastnil i císař František Josef I. a následník trůnu František Ferdinand d’Este.
  • 5. prosince 1912 – obnoven trojspolek Rakousko-Uherska, Německa a Itálie.
  • 17. srpna 1913 – císař František Josef I. jmenoval následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este generálním inspektorem veškeré branné moci.
  • 28. června 1914 – v Sarajevu byl spáchán atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženu Žofii Chotkovou.
  • 28. července 1914 – Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Srbsku.
  • 1. srpna 1914 – Německo vyhlašuje válku Rusku.
  • 3. srpna 1914 – Německo vyhlašuje válku Francii.
  • 4. srpna 1914 – Velká Británie vyhlašuje válku Německu.
  • 6. srpna 1914 – Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Rusku.
  • 12. srpna 1914 – Velká Británie a Francie vyhlašují válku Rakousko-Uhersku.
  • 18. srpna 1914 – došlo k zahájení válečných operací.
  • 4. května 1915 – Itálie vypověděla smlouvu o Trojspolku.
  • 23. května 1915 – Itálie vypověděla válku Rakousko-Uhersku.
  • 2. června 1915 – počátek ofenzivy centrálních mocností na východní frontě.
  • 28. listopadu 1915 – poprvé a naposled během trvání války navštěvuje německý císař Vilém II. Vídeň.
  • 18. srpna 1916 – Rumunsko přistupuje k mocnostem Dohody.
  • Říjen 1916 – na konci října se objevují první příznaky propukajícího onemocnění, ze kterého už se císař nevyléčí.
  • 10. listopadu 1916 – vydána první úřední zpráva o císařově údajném „lehkém onemocnění“.
  • 21. listopadu 1916 – pět minut po deváté hodině večerní umírá císař a král František Josef I. ve věku 86 let.
  • 30. listopadu 1916 – ve Vídni se koná pohřeb, při kterém je tělo Františka Josefa přemístěno do Kapucínské krypty.